Pro ty, pro něž je teorie outdoorového oblečení a obutí stará vesta, je zbytečné další řádky číst. Jsou určeny těm, co začínají a chtějí se v problematice trochu orientovat.
Outdoor oblečení vychází z tzv. cibulového principu. Při pohybu bychom se měli udržovat na dolní hranici tepelného komfortu, protože při přehřívání organismu dochází k pocení a tak zbytečně ztrácíme vodu a důležité minerály. Právě k tomu, abychom byli chráněni a přitom ne zbytečně nabaleni, nám pomáhá více funkčních slupek.
Termoprádlo
Je první, základní vrstvou, jejíž hlavní funkcí je udržet tělo v suchu (odvést produkovaný pot do svrchních vrstev oblečení) a optimalizovat tělesnou teplotu. Vyrábí se ze syntetických vláken, většinou na bázi polypropylenu, pod různými obchodními názvy. Samotné vlákno je prakticky nenasákavé (nepřijímá vodu) a rychle schne. Je utkáno speciální technologií, v různé síle pro různé stupně fyzické zátěže a různé venkovní teploty. K pokožce je prádlo neutrální, příjemně se nosí a velmi snadno udržuje (v nouzi stačí i vymáchat v potoce, není třeba žehlit). Pod svrchní oblečení z moderních nepromokavých a prodyšných materiálů by mělo být povinné.
Rada pro výběr: prádlo nesmí škrtit, ani nemá být "plandavé". Má volně přiléhat na tělo, protože jen v kontaktu s kůží optimálně plní svou funkci.
Střední vrstvy
Mají za úkol "dýchat", hřát a dobře vypadat. Do tzv. druhé vrstvy patří různé mikiny, roláky, trika, košile, kalhoty apod., které se většinou dělají ze slabého fleecu (cca 100-150 g/m2), nebo z obdobných mikrovlákenných tkanin. 2. vrstva musí být lehká, mírně hřející, dokonale prodyšná, nesající vodu a rychle schnoucí.
Rada pro výběr: zatím neprávem opomíjený sortiment, i když ho užijete od jara do zimy jako velmi účelnou, příjemnou, lehkou a skladnou věc. Vybírejte ale výrobky ze značkových materiálů, u nichž je zaručena potřebná funkčnost.
Třetí vrstva
Základní funkce shodné s 2. vrstvou, ovšem s určením do nižších teplot. V tomto sortimentu jasně vládne fleece, speciální pletenina, která je lehká, s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi, vysoce prodyšná, prakticky nenasákavá (půlkilová bunda přijme do svých vláken zhruba 5 g vody), příjemná na omak, nošení i údržbu. Nejčastější gramáže 200 - 300 g/m2, různé vzhledové úpravy, různé obchodní názvy. Současný trend směřuje u těchto pletenin k výrobě odlehčených materiálů, které však díky speciálním výrobním technologiím mají stejné (nebo vyšší) tepelně izolační vlastnosti, jako dříve fleece s vyšší gramáží.
Rada pro výběr: platí v zásadě totéž, co pro 2. vrstvu - vždy kupujte výrobky z kvalitních značkových polyesterových vláken. Něco za pětistovku u stánku určitě není fleecová bunda, i když se tak tváří a má třeba i výšivku předních světových výrobců.
4. vrstva
Nastupuje hlavně ve chvíli, kdy začne foukat. Vítr velmi rychle člověka zbavuje tělesného tepla a tím i síly. Bundy i kalhoty v této vrstvě jsou z lehkých materiálů, jednoduchého střihu a zpravidla bez podšívky, aby byly co neskladnější. Jde o ryze praktickou záležitost, která pomůže i v mírném dešti a potom rychle uschne. Neklade si však z hlediska nepromokavosti žádné ambice, zato má být co nejprodyšnější (žádné speciální zátěry).
Rada pro výběr: Tuhle vrstvu byste měli mít sebou pořád. Skoro nic neváží, zabere málo místa, je poměrně levná a hodí se každou chvíli. Dejte přednost funkčnosti před parádami.
5. vrstva
Nepromokavá, neprostupná pro vítr a současně prostupná pro vodní páry (pot). To umí v různé míře různé "texové" materiály (pozor ale na jejich napodobeniny na tržištích). Nepromokavost a současná prodyšnost je zajištěna tím, že je na libovolný svrchní materiál z rubu aplikovaná buď membrána, nebo mikroporézní polyuretanový zátěr (tzv. klimamembrána). Pro posouzení funkčnosti slouží 2 základní parametry: nosnost vodního sloupce (pro nepromokavost) a paropropustnost (prodyšnost). Čím vyšší údaje, tím lépe, ale pozor - přesně srovnávat různé materiály by bylo možné jen u naprosto shodných metod měření, zatímco konkrétní testovací podmínky jednotlivých výrobců materiálů se mohou lišit.
Ostatně žádný materiál není zázračný. Jako dolní hranice nepromokavosti při běžném nošení se udává vodní sloupec min. 2 m. Před vodou, sněhem a větrem vás tak uchrání prakticky každý k tomu deklarovaný výrobek "slušného" výrobce, ale ani ta nejdražší bunda "neudýchá" např. ostřejší chůzi s batohem na zádech. (Jen pro orientaci - při normální chůzi vyprodukuje lidské tělo asi 620 g potu za hodinu, při běhu zhruba 2x tolik).
Proto 5. vrstvu nosíme jen tehdy, když to počasí vyžaduje a ještě dle možnosti maximálně odvětráváme. K tomu slouží různé funkční prvky dobře řešených bund (např. obousměrný hlavní zip, který umožní rozepnout bundu i odspodu, speciální větrací otvory v podpaží, přídavné odvětrávání kapsami, povolenými manžetami apod.) Důležitý je i svrchní materiál, na němž je nanesena membrána či zátěr. Polyester bývá příjemnější na omak i vzhled, ale snese menší mechanické zatížení. Na to je lepší polyamid, pro "drsnější" zacházení jsou určeny látky s rip-stopem. Tato mřížka ze zesílených vláken zvyšuje odolnost proti roztržení a oděru. Špičku v této oblasti představuje Cordura a kevlar.
Rada pro výběr: volte podle budoucího většinového využití. Není universální oblečení a "himalájská" kvalita je zbytečná pro pohyb ve středoevropském prostoru. Bundy i kalhoty musí být v každém případě dostatečně volné pro pohyb. Ať se vám líbí, ať je vám v nich příjemně, ale hlavně nezapomínejte při výběru na to, že tahle součást oblečení vám má zajistit ochranu v takovém nečase, kdy jde minimálně o zkaženou dovolenou, často o zdraví a někdy i o život. Současný trend jde směrem k maximálně odlehčeným materiálům a jednoduchým střihům, aby oblečení při plné funkčnosti zabralo co nejméně místa. Pokud naopak požadujete co nejvyšší mechanickou odolnost, musíte sáhnout po robustních svrchních materiálech.
Něco navíc - Soft shell
Pokud jste dočetli až sem a zdá se vám to být poměrně srozumitelné, tak vám v tom uděláme trochu zmatek. V současné době se na trhu uplatňují nejnovější technologie, které bourají klasické dělení outdoorového oblečení do jednotlivých vrstev.
Typickým a již dobře známým (a praxí ověřeným) příkladem je dnes zcela osamostatněná kategorie soft shell. Tyto materiály jsou velmi flexibilní, protože v zásadě spojují vlastnosti 3. až 5. vrstvy. To znamená, že díky membráně, která je velmi často použita, jsou zaručeně větruodolné, do značné míry i odolné proti dešti a sněhu (voda může při velkém dešti proniknout jen švy, které se šijí přeplátované, poslední novinkou jsou softshellové materiály, kde se už i švy dají lepit), přitom hřejí, jsou lehčí, skladnější, velmi příjemné při nošení, elasticita zaručuje volnost pohybu. Jde samozřejmě o kompromis, ale kompromis velmi užitečný pro každého, kdo sebou nechce tahat zbytečné věci a počítá s kratšími či méně náročnými výlety do přírody. Pokud vyrážíte max. na víkend a víte, že civilizace je vždy v dosahu několika hodin, je to to pravé. Pro týdenní hřebenovku už musíte raději sáhnout po "klasických" vrstvách, i když i v softshellu najdete věci do extrému, ale počítejte s průvanem v peněžence.
novinky a slevy